Velehorský stát, tvoří ho příkrovy - je to složitá překrocená přerušená vrása
Charakteristika:
Švýcarské Alpy se podílejí na celkově hornatém povrchu Švýcarska 60% plochy. Zbytek připadá Švýcarské plošině (Schweizer Mittelland) a pohoří Jura při severní hranici s Francií. Vzhledem k malé rozloze Švýcarska (41 293 km², tedy asi jako Slovensko) patří zemi jen 13% z celkové rozlohy Alp. Na území Švýcarska tak najdeme především pohoří spadající pod Západní Alpy (celkem asi 40% rozlohy Alp). Pouze malá část na východě a jihu území patří Východním Alpám. Podle geologického složení dělíme Západní Alpy (ty tvoří většinu masivů na území Švýcarska) do tří skupin. Mezi Vnitřní krystalické Alpy patří především mohutné Walliské Alpy, dále Lepontinské Alpy (Tessinské Alpy), skupina Adula Alpen a další. Jak je již patrné z názvu jsou tvořeny především krystalickými břidlicemi, žulou, rulou, ale také vápenci a slepenci. Mapa vrásnění:
Geologické složení:
Druhou významnou skupinou Alp jsou Vnější krystalické Alpy. Ty jsou zde zastoupeny především Bernskými Alpami, Freiburskými Alpami, Urnenskými Alpami a Glarnskými Alpami. Poslední skupinou vyskytující se na švýcarském území jsou Vnější vápencové Alpy. Zastoupení zde mají Appenzelské Alpy a pohoří Jura na severu země. Zde je pak dominantním prvkem vápenec.